O JÓZE





Jóga - योग

O tom co je a není jóga je toho napsáno hodně. Nejčastěji se jóga překládá jako "spojení". Obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman).

Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání, které pochází z let kolem 900 př. n. l.
Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l).

Pataňdžali - पतञ्जलि

je znám jako autor jóga súter, které komponoval v letech 200 až 150 př. n. l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje a Bhagavadgítě, které jsou starší. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších indoevropských spisů a darují se až 8 000 př. n. l.
Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (pozice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjá­na jóga (Jóga meditace) nebo Rádža jóga (Královská jóga).
Jóga je jeden ze šesti systémů ortodoxní indické filosofie a podle této filosofie přináší způsob jak zažít tu nejzazší realitu.
Podle Pataňdžaliho Samádhipáda je jóga zastavení proměn mysli (jóga čittah vrittih nirodhah) a vysvětluje v Sadhanapáda osm odvětví jógy (Jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):

1) Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá), nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha)
2) Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost nejvyššímu Pánu (íšvara pranidháná)
3) Ásana - vývojem držení těla – (Hatha jóga)
4) Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu
5) Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů
6) Dhárana - vývojem zaměření smyslů
7) Dhjána - vývojem meditace na (param)átmu
8) Samádhi - vývojem spojení s (param)átmou

Pataňdžali objasnil vědění jiným způsobem než například pravděpodobný autor Mahábháraty Véda Vjása. Jeho zásluhou byly védy a upanišady pochopeny v mnohem větších souvislostech, protože teoretické vědění bylo potvrzeno osobním zážitkem. To, co bylo dříve příliš abstraktní, se najednou stalo konkrétním. Pataňdžali popsal do detailu různé cesty (pádah), které k tomuto přímému zážitku vedou. Právě proto jsou jeho Jóga sútry praktickým návodem pro ty, kteří chtějí poznat podstatu života.



Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%B3ga
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pata%C5%88d%C5%BEali
padmasana.png